Pavoukovci

Pavoukovci tvoří po hmyzu největší skupinu: je jich přes 60 000 druhů. Patří mezi ně štíři (řád Xiphosura), klíšťata a roztoči (Acarina) a pavouci (Araneae).
Štíři patří k prvním suchozemským tvorům, kteří se objevili na zemi v karbonu ( před 355 –300 miliony let). Jsou aktivní v noci, ve dne se skrývají pod kameny nebo kládami. Lze je najít ve většině teplých oblastí včetně pouští. Kořist hledají pomocí velice citlivých čidel, reagující na chvění a pachy. Čekají, až se kořist přiblíží na dosah, uchopí ji mohutnými čelistmi a žihadlem umístěným na ocase vstříknou ochromující jed. Jed některých druhů může dokonce usmrtit člověka. Štíři provádějí složitý obřad námluv, který končí oplodněním samičky. Ta pak porodí živá mláďata.
Roztoči a klíšťata jsou významní škůdci: jednak jako paraziti rostlin a zvířat, jednak jako nositelé lidských i zvířecích chorob. Někteří z nich znehodnocují potraviny. Klíšťata a roztoči se vyskytují ve všech prostředích, a to ve velkém počtu. Většinou jsou malí – dospělí roztoči měří méně než 1 mm. Některá klíšťata jsou větší. Charakteristickými znaky je oválné tělo se čtyřmi páry končetin a ústní ústrojí přizpůsobené kousání, sání nebo zavrtávání.
Pavouci jsou po hmyzu počítáme-li množství druhů – nejrozšířenější skupinou členovců žijících na souši. Jsou to typičtí specializovaní predátoři s tělem rozděleným na dvě části. Přední část, v níž se spojuje hlava s hrudí, má čtyři páry kráčivých nohou a další dva páry končetin. Jeden z párů jsou dutá klepítka, druhý pár je u samiček podobný nohám, u samečků je to složitější, pomáhá při rozmnožování. Na hlavě bývá až osm velkých očí.
Pavouci se převážně živí hmyzem a užívají mnoho neobvyklých způsobů, jal se zmocnit kořisti. Maskovaný běžník sedí v květech a číhá na hmyz. Sklípkani za sebou nechávají paprskové hedvábné vlákno, a jakmile o něho hmyz zavadí, vyběhnou ze svého úkrytu.
Jemná vlákna používá mnoho pavouků a vytváří z nich tvarované sítě podle toho, jakým hmyzem se živí: kruhové pavučiny vyplňující volný prostor v niž se zachycuje létavý hmyz, plošné sítě a zavěšené, do niž hmyz vleze nebo skočí. Jemné vlákno je bílkovina, která se vytváří v těle pavouka a vylučuje se ze žláz. Pavouk spřádá každé vlákno z mnoha jemnějších vlákének snovacími bradavkami umístěnými na břiše. Pavouci si kořist příliš nevybírají. Protože je samička větší, sameček musí provádět složité rituály, aby nebyl sněden dřív, než se s ní spáří. Někdy musí sameček, aby potlačil predátorské sklony samičky, z bezpečné vzdálenosti signalizovat nápadným pruhovaným vzorem na těle, jindy může zapůsobit, když nabídne samičce do hedvábí zabalený kousek potravy.