"Nikdy neposlouchala. Margaret nad tím nikdy neuvažovala, ale
přitom k tomu přímo směřovala."
"Ach, ano," odpověděla Rio, "ale nemyslíš, že to bylo
právě tohle, co dělalo Margaret tak neobyčejnou?"
"Tušila jsem to," řekla Cass a myslela při tom
na všechny ty nenávistné dopisy, které Margaret dostávala.
Negrova milenka, Komunistická kurva a podobné.
Byly mezi nimi i takové, ve kterých jí vyhrožovali,
že ji zabijí: ,Lawrence Brownová. Viděl jsem tě v té
večerní show. Nenávidím tě. Doufám, že zkapeš. Nejradši bych
tě zabil sám. ` Takové dopisy byly téměř
na denním pořádku; staly se natolik běžné, že byly
pokaždé založeny do složky šílenců a zapomenuty. To,
co Cass nejvíc znepokojovalo, byly výhrůžné telefonáty.
Tlumené hlasy ve sluchátku Margaret varovaly, aby
určité případy nechala plavat. Poslední dobou
se to týkalo právě prostitutek. Příliš mnoho z nich
Margaret naslouchalo a následovalo ji, a to se nelíbilo
jejich pasákům, kuplířkám ani takzvaným ochráncům.
V době, kdy se bída prostitutek stávala neúnosnou,
přišla Margaret se svými srazy pod otevřeným nebem,
které se mnohokrát protáhly přes celou noc až do svítání,
navíc ještě podpořené skutečností, že S.Ž.D.
prostitutkám nabízela víc než jen slova - nabídla jim
reálnou šanci začít znova. Organizace jim zajistila práci,
bydlení a v naléhavých případech poskytla i peníze.
Přicházelo hodně výhrůžek, abv Margaret ukončila
"Velkou revoluci prostitutek", jakto nazvali v časopise
New Month, kde v každém čísle tomuto problému
věnovali plných šest stran. Ale ona neměla v úmyslu
cokoliv ukončovat. Když šla za svým cílem, Margaret
Lawrence Brownová nevěděla, co je strach.
Dukey K. Williams se do nemocnice přiřítil přímo
z nahrávání. Stálo ho nemalé úsilí prodrat se dovnitř
- na místě bylo plno policistů a slétli se tam supi
od tisku a televize.