Celkem překvapivě entomologové zjistili, že pracovní zařazení včelích dělnic je poplatné i jejich genetickým vlohám. Včelí královna se během svatebního letu páří s více trubci. Každý z nich uloží své pohlavní buňky do zásobní schránky v těle královny, z níž jsou pak oplozována vajíčka po celý život královny. Tak lze mezi potomstvem jedné matky nalézt dělnice s geny zděděnými po různých otcích. Ukazuje se, že tyto genetické vlohy rovněž určují sklon jednotlivých dělnic k plnění určitých úloh. Je to o to pozoruhodnější, že trubci sami tyto úkoly většinou nikdy neplní.
Jakkoli jsou vnitřní faktory pro dělbu práce ve společenství hmyzu důležité, pro jeho bezvadný chod je nezbytné, aby společenstvo reagovalo i na podněty vnějšího prostředí. Pod tlakem vlivů z vnějšího prostředí mění jednotliví členové hmyzího společenství své aktivity. Například prudký úbytek starších včel létavek vede ve včelstvu k tomu, že mladé včely zaměstnané uvnitř úlu opustí své dosavadní "zaměstnání" a začnou plnit úlohu létavek mnohem dříve, než by tomu bylo za obvyklých okolností. Pokud se v blízkosti mraveniště objeví nový, vydatný zdroj potravy, pak se řada mravenců přestane zabývat svou dosavadní činností, například stavbou mraveniště nebo jeho úklidem, a vrhne se na zásobování mraveniště. Naopak, pokud například letní liják poškodí mraveniště, přestanou mnozí dělníci shánět potravu a začnou likvidovat škody napáchané přívalem vod.