Mart

Ann to ovšem nijak nevadilo, protože život s Enziem
byl neporovnatelně lepší než ten, který vedla předtím,
takže neváhala vyhovět jakémukoli jeho přání. Kromě
toho, Enzio Bassalino byl velmi mocný muž a život
s ním byl pro ni povznášející a vzrušující.
"Ochutnej tohle." Pyšný na své dílo jí nabídl lžíci
kouřící, báječné masové omáčky.
Poslušně otevřela pusu. "Au, to pálí, Noonzi," našpulila rty.
"Vždyť jsi svoji Maminku spálil."
Enzio se rozesmál na celé kolo. Dnes večer by se snad
smál všemu, měl chuť oslavovat.
"Někdy jsi opravdu moc ošklivý," Mary Ann
sklouzla do dětského žvatlání. "Ploč jsi tak škaredej
na svoji majinkou mlsňounkou holčinku?"
"Ha!" odfrknul si. "Ty ještě ani nevíš, co to je, když
je někdo opravdu ošklivej." Namočil prst do bublající
omáčky, uznale jej olízl a přidal ještě trochu vína. "Jsi
šikovná holka," pochválil Mary Ann blahovolně. "Zůstaň taková,
jaká seš, a bude to bezva. Oukej, Maminko?"
Šťastně se zahihňala. "Oukej, velkej papínku."
Svým způsobem měl Mary Ann velmi rád. Byla
mlčenlivější než většina ostatních ženských a nikdy
mu nekladla zbytečné otázky. Navíc vždy ochotně dodržovala
pravidla jeho hry a vcelku s ní nikdy nebyly
žádné potíže.
Enzio nesnášel zavedenou rutinu. Nejdřív se na tebe
přilepěj, a během pár týdnů si myslí, že jim všechno
patří - i s tebou. Coury! Jsou zvědavý a všude strkaj
nos, k tomu maj eště tu drzost vymlouvat se na migrénu, zrovna
když ty máš chuť se milovat. Enzio byl
nesmírně pyšný na skutečnost, že ještě stále ve svých
šedesáti devíti letech byl schopen jednou až dvakrát
za týden se milovat. I když často vzpomínal na doby,
kdy to bylo jednou, dvakrát, nebo dokonce třikrát
či čtyřikrát za noc. Panečku, ten mu stál! Jakej on byl
úžasnej hřebec!
Teď už zachování téhle tradice zůstalo na Enziových
synech. A měl dokonce tři, tři bezva kluky, na které
mohl být právem pyšný. Oni byli celý jeho život.