Jeho zájem

upoutal jiný obra. Párek chrobáků valí těžce drahocenný pokad, kuličku mrvy; sotva odběhli, aby našli pro ni skrýš, sebral jim ji jejich neznámý druh. – Blíží se párek cvrčků. Jsou šťastni, čekají rodinu a stěhují se do opuštěného příbytku svého druha. Ťuhýk ho napíchl na trn a oba se smějí, jak hýbe nožičkami. Avšak dravý lumek zabíjí cvrčky a odnáší je jako pochoutku svému mláděti, na kterém si zase pochutnal hladoví cizopasník. Tulák slyší, „jak po celém světě pracují horečné, tiché čelisti, to krvavé mlaskání syté nad žvancem ještě živým...život je života kořistí“.