Maminka

už .zatím zatápěla, a že přitom uvaří kapku polívky. A uvařila. Pěkně se pomodlili a jedli. Ale. bylo jim přece trochu zima, a tak si honem zas lehli a povídali: "Ale tatínku, jestli se u kmotřičky zachumelili!" - "Ó, nezachumelili. Oni zůstávají pod dubem." - "Ale Janinka! Ma¬minko, kdeže zůstává?" - "Ona zůstává v mechu mezi vřesem." - "Ona se zachumelila, viďte! A ona povídala; že mě vyprovodí, až ponejprv pole¬tím." - "I neboj se! Ať se zachumelila. Však ona si zatopí, když je jí zima." - "A má dříví?" - "I bodejť by neměla!" - "A ona tam je sama?" - "Sama." - "Pročpak je sama?" - "Inu, když niko¬ho nemá. Tatínek a maminka jí dávno zemřeli:" - "Ó, to já bych nebyl sám." - "I kdyby to tak Pán Bůh chtěl, to bys musel pěkně poslechnout."