Tělní stopka

je pro mravence charakteristická - nachází se mezi hrudí a zadečkem. Může být dvoučlenná nebo jednočlenná. Vyvinula se, aby zlepšila manévrovací schopnosti zadečku. Díky tělní stopce totiž mravenec dokáže dostat zadeček až pod hlavu a tudíž nasměrovat svoje zbraně (jedová žláza nebo žihadlo) přímo proti svému protivníkovi. Díky speciálním výrůstkům je mravenec omezen v pohybu zadečkem směrem dopředu a to z toho důvodu, že by si jej mohl vykloubit či jinak poškodit. Tvar a velikost tělní stopky se liší mezidruhově.
Zadeček se nachází na konci těla mravence. Je složen z jakýchsi "plátů" - z chitinu. Pláty spojuje pružná intersegmentální blanka umožňující pohyb plátu. Díky vazivu je zadeček velice dobře přizpůsobivý vnitřním požadavkům na tvar a velikost. Jejich vole se totiž vlivem přicházející potravy rozpíná a tudíž potřebuje více místa. Zadeček může být rozdělen hlubokou rýhou (patrné u evolučně starších druhů).

Mravenci

Celá tato čeleď se řadí mezi živočichy s proměnnou dokonalou,což znamená, že jakmile skončí jeho metemorfóza z larvy na dospělce, prokouše se z kokonu a takřka hned se z něj stává dospělý jedinec, který dále neroste. Jestliže tedy uvidíte v mraveništi pobíhat menší mravenečky než jsou ti ostatní, tak pravděpodobně koukáte na dělnice, které jsou pouze velikostně přizpůsobené na svoji práci, ale každopádně se jedná o dospělého jedince. Vnější povrch těla mravence tvoří tzv. vnější kostra.