Ve

světelném jasu víří jepice; oslavují věčný život, ale padají mrtvy k zemi. Konečně praskla i kukla, která již dlouho slibuje, že změní svět, a z ní vylétá – nová jepice. Zakroužila a zhynula. Smrt měří však všem stejně. Podléhá jí jepice jako člověk. Zasáhla i tuláka. Dva slimáci pozorují s potěšením jeho poslední zápas. Je pro ně zábavou – jen když oni jsou živi.
Vše živé se rodí, pracuje a umírá. To je nezměnitelný zákon, projev věčného života.