- "Nechť, však Janinka má med a víno! Viďte, to
víno dostala kmotřička od ní?" - "Nevím, milé dítě. Snad."
Tu je tatínek vytrhl: "Broučku, myslíš oprav¬du, že je tam Janinka sama?" - "Když tam nikdo s ní není." - "Copak s ní nikdo není?" - "A kdo¬pak?" - "Pán Bůh je s ní. A její tatínek říkával, že poslušné broučky má Pán Bůh na starosti, tak¬že se jim nic nemůže stát, a i když se jim něco stane, že je to tak dobře. A Janinka to dobře ví a poslouchá a nic se nebojí." - "A máte ji rád, tatínku?" - "I bodejť bych neměl!" - "A vy, ma¬minko, také?" - "I ovšemže mám." - "A kmotřič¬ka ji má také ráda?" - "I toť, má. Broučci se mají všichni rádi." - "A tatínku, kdyže tedy už poletí¬me?" - "Inu počkej, až zas bude léto. Tak asi o svatém Janě." - "A jakpak se to dělá, když se těm lidem svítí?" - "I to se nijak nedělá. To se jen lítá a oni vidí." - "Ale jak pak, když už bolí křídla?"