Vosy

Největším a nejnebezpečnějším druhem je sršeň (V. crabro L.), jejíž sameček bývá 24 mm,
samička 30 mm, dělnice 22 mm dlouhá. Základní barva těla je hnědočervená až hnědá se zlatohnědou
kresbou na zadečku. Křidla jsou silně žlutě zkalená. Hnízdí nejraději v dutých stromech, ale také
mezi trámovím na půdách ve starých opuštěných úlech, trhlinách zdi a pod. Veliké hnízdo skládá se
z četných (obyč. více než 5) plástův, a poněvadž děláno jest obyčejně z trouchnivého dřeva, má barvu
více méně rzivěhnědou. Způsobuje často škodu tím, že ohlodává větve stromoví až na dřevo. Bodnuti
její je vskutku nebezpečné a právem obávané. Kpk. [Vosy] bylinné, zool., viz Phytophaga. [Vosy]
kladélkové viz Terebrantia. [Vosy] žahadlové viz Aculeata.

Vosy

Tyto se spáří a přezimují, kdežto všichni ostatní členové společnosti hynou. Do rodu Vespa L. počítáme
64 druhy, z nichž devět zjištěno v Čechách. Nejhojnější jest vosa obecná (V. vulgaris L.), jejíž
sameček jest asi 17 mm, samička 19 mm, dělnice 13 mm dlouhá. Jako ostatní druhy má základní barvu
těla černou s hojnou žlutou kresbou a jest zvláště znatelná tím, že na žlutém štítku čelním má černý,
dolů rozšířený podélný proužek a že žlutý zadní kraj oční je černou skvrnou přerušen a první kroužek
zadečkový nese na hřbetě úzkou, v krátké čípky povytaženou černou pásku. Staví si hnízdo v zemi,
zvláště v opuštěných děrách hraboších a krtčích. Podobná jí vosa německá (V. germanica F.) má na
žlutém štítku čelním 3 černé tečky, zadní kraj oční celý žlutý a na prvém kroužku zadečkovém 3 černé
skvrny.

Hnízdo to skládá se
buď z jediné jednovrstevné plástve, nebo z pláství několika v poloze více méně vodorovné, sloupečky
svislými dohromady spojených. Většina vos vyrábí ještě obal z několika vrstev složený a jediným
otvorem opatřený; vosa francouzská Polistes Latr. nevytváří takového obalu. Společnost vzniká podobně
jak u čmeláků tím» že přezimovavší samička počne z jara stavěti plástev a hnízdo a snáší do buněk
vajíčka. Majíc mnoho práce obstarávati není s to mláďata vyživiti náležitě a následkem toho jest,
že prvé její potomstvo skládá se z dělnic, které však matce své horlivě v práci pomáhají, tak že
potomstvo další jest dokonalejší a dokonalejší, až v létě se líhnou samečkové a samičky úplně vyspělé.

Vosy

(Vespina, Diploptera), skupina hmyzu blanokřídlého vyznačená jednak způsobem života, jednak
tím, že v klidu mají křídla přední podél zlomená a přeložená. Dospělé [Vosy] živí se sladkými šťavami,
larvy své však krmí stravou živočišnou. Mají tělo štíhlé buď lysé nebo jen řídkými chloupky pokryté,
čímž liší se nápadně od hojně srstnatých včel. Tykadla obyčejně lomená, u samečků 13člená, ke konci
zřetelně ztlustlá, u samiček 12člená, stěží ztlustlá. Očka jednoduchá jsou vyvinuta, žuchvy jsou
silné a pysk zpodní k lízání sladkých šťav způsobilý, ale krátký. Počítáme sem tři čeledi Masaridae,
Eume nidae a Vespidae.