Tuesday, August 08, 2006

"Tatínku, jestlipak má Janinka dost dříví'?"

- "I má. Když jsem jí říkal, aby k nám ještě přišla, tak jsem se jí tam na ně díval. Má ho - ani ho nespálí." - "A u kmotřičky také mají dost?" – „I to víš. Ti ho mají vždycky dost. Vždyť dělali celé léto o samém dříví." - "A tam v roští, tatínku, také mají dost?" - "I ti ho mají, že jsem se až podivil. To ani za dvě zimy nespálí." A tak byl Brouček rád, a když už si neměli co povídat, tak spali a spali.
Ale dlouho to netrvalo a Brouček se probudil. Byla mu zima, až se drkotal. Nemohl to vydržet. "Maminko !" A maminka beztoho jaksi špatně spala. "Copak je ti, Broučku?" - "Ach maminko, mně je zima." A tatínek se také probudil a také povídal, že je zima. A tak zas topili a přitom vařili polívčičku, ale maminka byla plna úzkosti a polí¬nečka počítala. "Ach, co si počneme?" - "I na¬čpak si dělat starosti," těšil ji tatínek. "Dlouho už to trvat nemůže a bude zas jaro."