VÝHODY MALÝCH

Tvrdá vnější kostra má i své nevýhody. Vzhledem k tuhému korzetu by nemohli rozpínat plíce, místo nichž mají rozvětvené vzdušnice (trachey), které ústí přímo v průduchy na povrchu těla. Vzduch vstupuje do těla pouhým pronikáním, a nemůže se tedy tracheami dostat příliš daleko - nanejvýš pár centimetrů. Proto hmyz musí být malý. Toto "technické" omezení mu však poskytlo úžasné možnosti vývoje, protože nabídka životního prostředí pro miniaturní bytosti je mnohem rozmanitější. Uvažme jen, kolik obydlí jim například poskytuje starý dub ve svém listí, v plodech, ve štěrbinách kůry a pod ní, ve svém dřevě i dole u kořenů. Odtud takový evoluční rozkvět hmyzu - s brouky v čele. Jsou všude a vytvořili si úžasné schopnosti a formy - od prostých býložravců až po účinné lovce a regulátory stavu jiného hmyzu, dřevokazy, hrobaře, přepravce hub, odklízeče trusu, opylovače květů atd. Všichni brouci mají kusadla pohybující se proti sobě do stran jako kleště, což jim dovoluje živit se jak rostlinnou hmotou, houbami a organickými zbytky, tak i lovit živou kořist.