"Chci se dát rozvést," řekla.
"Vezmu si Charlese Cardwella. Vím o tvém bytě,
o pouličních holkách, a chci od tebe pryč."
Enzio ji poslouchal v naprostém úžasu. Charlesi
Cardwellovi bylo dvacet šest let, jeho rodiče měli prachy, ze
kterých ještě hodně dlouho neuvidí ani cent.
"Spala jsi s ním?" zeptal se klidně.
"Ano," odpověděla vzdorovitě. Nikdy nelhala. Netušila
nebezpečí. . ,
Enzio zamyšleně přikývl, že s eí prosbou souhlasí.
Šla sí lehnout s pocitem uspokojení.
Enzio se na chvíli posadil do svého oblíbeného křesla
a zahleděl se do prázdna. Potom měl pár telefonů
a později, v noci, přivlekli Charlese Cardwella do jeho
domu.
Byl to bledý mladík, očividně vyděšený a zmatený
tou eskortou - čtyřmi Enziovýmí nejspolehlivějšími
vojáky. Chabě se na Enzia usmíval. "Poslyšte," začal.
"Nechte mě vysvětlit . . ."
Enzio poručil, aby mu ucpali pusu a svázali ruce
20 i nohy. Dovlekli ho do Rosina pokoje jako kus hovězího.
S trhnutím se probudila a zírala na bezmocnou postavu svého
milence. Potom sklouzla pohledem k Enziovi.
Zoufale zakroutila hlavou, až příliš dobře znala metody,
kterými Enzio dává průchod své spravedlnosti.
Vytáhl ji z postele a sevřel natolik, aby se nemohla
pohybovat, jen pozorovat. Potom přišly na řadu nože.
Charlese Cardwella ubodali k smrti před jejíma očima.