mravenčí společenství

I když je jakékoli přirovnání mravenčího společenství s lidskou společností zavádějící, neubráníme se při pozorování mladých kolonií mravenců Pogonomyrmex barbatus označení "nerozvážné", zatímco starší kolonie budeme mít zřejmě chuť označit jako "rozumné".
Podkladem pro tato krajně nepřesná označení je chování mravenčích kolonií v případě střetu s příslušníky cizího mravenčího společenství. Pokud se zásobovači starší kolonie střetnou na své cestě za potravou s cizími zásobovači, vypraví se v příštích dnech za potravou na druhou stranu mraveniště. Zjevně nestojí o konflikt s cizími mravenci a dělají vše pro to, aby se mu vyhnuli. Pokud se ale do stejné situace dostanou zásobovači mladé mravenčí kolonie, vede příští den jejich cesta právě tam, kde se s cizími mravenci střetli. Zdá se, že dělníci z mladých kolonií po konfliktu se sousedy přímo prahnou. Zřejmě to souvisí s jejich potřebou vymezit si dostatečně velký prostor pro další rozvoj kolonie. Zabrat pro sebe oblasti, které kolonie zatím není schopna využít, ale které bude potřebovat ve chvíli, kdy dosáhne plné velikosti. Velké kolonie mají areál stabilizovaný, obsazený dostatečným počtem svých příslušníků a z konfliktu se sousedy nemohou mnoho získat.