"Nikdy neposlouchala. Margaret nad tím nikdy neuvažovala, ale
přitom k tomu přímo směřovala."
"Ach, ano," odpověděla Rio, "ale nemyslíš, že to bylo
právě tohle, co dělalo Margaret tak neobyčejnou?"
"Tušila jsem to," řekla Cass a myslela při tom
na všechny ty nenávistné dopisy, které Margaret dostávala.
Negrova milenka, Komunistická kurva a podobné.
Byly mezi nimi i takové, ve kterých jí vyhrožovali,
že ji zabijí: ,Lawrence Brownová. Viděl jsem tě v té
večerní show. Nenávidím tě. Doufám, že zkapeš. Nejradši bych
tě zabil sám. ` Takové dopisy byly téměř
na denním pořádku; staly se natolik běžné, že byly
pokaždé založeny do složky šílenců a zapomenuty. To,
co Cass nejvíc znepokojovalo, byly výhrůžné telefonáty.
Tlumené hlasy ve sluchátku Margaret varovaly, aby
určité případy nechala plavat. Poslední dobou
se to týkalo právě prostitutek. Příliš mnoho z nich
Margaret naslouchalo a následovalo ji, a to se nelíbilo
jejich pasákům, kuplířkám ani takzvaným ochráncům.
V době, kdy se bída prostitutek stávala neúnosnou,
přišla Margaret se svými srazy pod otevřeným nebem,
které se mnohokrát protáhly přes celou noc až do svítání,
navíc ještě podpořené skutečností, že S.Ž.D.
prostitutkám nabízela víc než jen slova - nabídla jim
reálnou šanci začít znova. Organizace jim zajistila práci,
bydlení a v naléhavých případech poskytla i peníze.
Přicházelo hodně výhrůžek, abv Margaret ukončila
"Velkou revoluci prostitutek", jakto nazvali v časopise
New Month, kde v každém čísle tomuto problému
věnovali plných šest stran. Ale ona neměla v úmyslu
cokoliv ukončovat. Když šla za svým cílem, Margaret
Lawrence Brownová nevěděla, co je strach.
Dukey K. Williams se do nemocnice přiřítil přímo
z nahrávání. Stálo ho nemalé úsilí prodrat se dovnitř
- na místě bylo plno policistů a slétli se tam supi
od tisku a televize.

Cass bodlo v duši. "Je ještě vůbec nějaká naděje?"
zeptala se zadržujíc pláč.
Doktor smutně potřásl hlavou a jemně ji vyvedl ven.
Rio se na ni podívala a beze slov pochopila.
"Kdo to jen mohl udělat?" ptala se Cass a otírala
si oči. Od onoho osudného okamžiku v parku, kdy
Margaret klesla k zemi, si Cass tu otázku položila už
poněkolikáté. Margaret měla příliš mnoho nepřátel:
spousty lidí ji pro myšlenky, za které bojovala, nenáviI1
12 děly. A ovšem také za to, že vedla právě takový život,
jaký sama chtěla, bez ohledu na kritiku a pomluvu
druhých. Momentálně žila s Dukey K. Williamsem,
černým soulovým zpěvákem pochybné pověsti, kterého Cass neměla
v lásce, protože měla pocit, že využívá
Margaretiny publicity k znovuvybudování vlastní upadající kariéry.
Rio lačně potáhla z cigarety. "Poslyš, to přece není
žádné tajemství, že si Margaret nadělala nepřátele.
To obvykle přichází s tím ostatním. A ona to věděla."
"Já jsem ji varovala," povzdechla si Cass smutně.

Rio Java - Margaretina nejslavnější spolupracovnice,
jedna z jejích nejbližších přítelkyň a zároveň zakládající
a stálá členka S.Ž.D. - měla rozhodně větší osobní
kouzlo. Byla všeobecně známa jako královna pornofilmů, matka
čtyř dětí různých barev a naprosto nemravná
žena. Okolo šesti stop vysoká, vyhublá, s dramatickým
výrazem v protáhlé tváři a s exotickým makeupem.
Matka cherokeeská Indiánka a otec zálesák z Louisiany;
vedla svůj život přesně tak, jak jí vyhovovalo.
"Kde je Dukev?" zeptala se, zatímco lovila ve své
obrovské kabelce cigaretu.
"Je na cestě sem," odpověděla jí Cass. "Sehnala jsem
Laru, letí sem taky."
Zmlkly a pozorovaly, jak čím dál víc doktorů spěchá
do Margaretina pokoje.
"Můžu ji aspoň vidět?" Cass naléhavě zachytila rukáv jednoho
ze spěchajících lékařů.
"Vy jste příbuzná?" zeptal se soucitně, když si povšiml
krvavých skrvn na jejích šatech od toho, jak držela
Margaretinu hlavu na klíně, než dorazila ambulance
a pak v sanitním voze cestou do nemocnice.
"Ano," zalhala Cass.
Doktor ji odvedl kousek stranou. "Není to moc příjemný
pohled," řekl varovně.
Stiskla rty. "Já vím," hlesla, "přivezla jsem ji."
Doktorovi jí bylo líto. "No dobrá, když jste její
příbuzná . . ." řekl. "Je to sice proti předpisům, ale budiž,
pojďte se mnou."
Rio kývla na Cass, aby šla, a ta následovala lékaře
do pokoje.
Tým zdravotníků dělal, co bylo v jeho silách; dvě
cévky přiváděly do těla transfúzi, do nosu vedla sonda
a lékař právě masíroval srdce.

Julius Zeyer

( 1841-1901)
Jeho tvorba a zaměření ho řadí k novoromantikům,až dekadentům přelomu století.Pocházel z Německo – francouzské rodiny.Měl převzít podnik po otci,studoval obchodní akademii.Cestoval po Evropě a pracoval v Rusku jako vychovatel.Cestu k literatuře hledal poměrně těžce ,do literatury vstupuje až v době pozdější.Stál mimo všechny literální boje.Žil ve Vodňanech.
Drama: Romantická pohádka – Radbúz a Mahulena
Je to pohádka o čtyřech dějstvích z bájné slovenské rodiny,kdy princezna Mahulena zachraňuje Radbúze před zlou mocí.Princ z Magury na lovu pronásledoval a zabil bílou laň,která patřila Mahuleně ze sousedního nepřátelského tatranského království.Byl za trest přikován na Orlí skály,ale Mahulena ho osvobodila,její matka,zlá královna Runa,jí proklela a proměnila v topol.Následovalo osvobození a svatba.

Lara? Laro, jsi to ty? Ach, bože! To spojení je
příšerné." Ten hlas, hraničící téměř s hysterií, patřil
nějaké ženě.
"Kdo je to?" ostře se zeptala Lara.
"Bože můj! Copak mě neslyšíš? Zpropadeně, to tady je Cass."
Nastala krátká pauza a pak: "Latu, stalo
se něco strašného. Margaret zastřelili . . . oni ji zabili!"
9
2. KAPITOLA
Margaret Lawrence Brownovou okamžitě převezli
do nejbližší nemocnice, ještě živou, ale mnoho naděje
nezbývalo.
Její věrné přívrženkyně utvořily semknuté, tiché skupinky.
Pouze jejím nejbližším umožnili přístup do nemocnice; tam
potom čekali s nadějí a bez srdceryvných
scén, které Margaret nesnášela.
Cass Longová a Rio Java spolu stály přímo u dveří do
pokoje intenzívní péče, když jim doktor přišel oznámit,
že Margaret právě dostává transfúzi.
Cass byla Margaretinou osobní asistentkou a spolupracovnicí.
Byly nejlepšími přítelkyněmi snad odjakživa, už od toho
okamžiku, kdy se spolu seznámily
na střední škole. Cass byla malá, ušmudlaně vyhlížející
žena s nakrátko ostříhanými hnědými vlasy a veselou
povahou. Za poslední hodinu však její optimistický
pohled do budoucnosti vzal za své.

Jak myslíš," připustila neochotně a zvedla se jako
první. Všechny oči se na ně upřely a sledovaly je až
k východu. Tvořili skutečně nádherný a vzrušující pár.
Měli každý své vlastní apartmá, ale podle nevyslovené dohody
se pokaždé milovali u Lary. Ta však teď
prince zarazila u dveří.
"Co se děje?" reagoval podrážděně Alfredo. "Já jsem
pořádně nabitej, mám chuť."
"Schovej si to napotom," odtušila nesmlouvavě a než
zavřela dveře před jeho protesty, dodala ještě: "Zavolám tě,
až se vzbudím."
Laru uvnitř svíral neklid. Byl to pocit, který už znala.
ze svého manželství s Jamie P. Crichtonem. Tenkrát se
toho pocitu zbavila rozvodem, ale co teď?
Zazvonil telefon a Lara ho zvedla, rozhodnuta říct
princi - definitivně ne. Ale to nebyl Alfredo. Hlas
telefonistky jí oznámil, že má na drátě naléhavý hovor
z New Yorku.
"Prosím?" stiskla sluchátko, udivená, kdo může vědět, že je ve
Španělsku.

"Nerozumím ti," naříkal princ, "ještě nikdy mi žádná žena
neřekla, že bych ji nudil. Já přece nejsem žádný
nudný patron. Pulsuje ve mně život, jsem až příliš živý.
Jsem, jak sama říkáš, život a mozek večírků."
Zatímco mluvil, Lara si s nechutí povšimla, jak
mu stoupající vzrušení nadouvá jeho superplavky
od Cerrutiho.
"Pane bože, buď už zticha," mumlala si potichu. Sex
se poslední dobou stával pro Laru tím ze všeho nejnudnějším.
Byl takový bez překvapení, vyčerpávající, mechanický.
Princ Alfredo ji neslyšel. "Pojď, drahoušku," pod
vlivem stoupajícího vzrušení jí stiskl stehno, "nejdřív
si odpočinem," spiklenecky na Laru zamrkal. "A potom sedneme
do mého Ferari a zajedeme si spolu do
hor. Co ty na to, miláčku?"

Klesla na rohožku rovnou vedle prince Alfreda Masseriniho a
hlasitě si povzdechla. "Nudím se tu," řekla
neklidně. "Nemohli bychom jít někam jinam?"
Princ Alfredo se posadil. "Proč se nudíš?" pohlédl
na ni tázavě. "Nebo snad já tě nudím? Jak by ses mohla
v mojí společnosti nudit?"
Lara si opět povzdechla. Ano, ovšem, pravda byla
skutečně taková, že princ byl neuvěřitelně nudný. Ale
copak má po ruce aspoň někoho jiného? Neměla ve
zvyku své milence opouštět, dokud se na jejich místě
neusadil s jistotou někdo další. Prošla vztahy s těmi
nejvznešenějšími princi a vévody, také s pár filmovými
hvězdami a jedním nebo dvěma lordy. Zkrátka a dobře,
nastavila si laťku příliš vysoko, a to ji ted začalo unavovat.

"Je to hotový," odtušil Alio potichu. "Viděl jsem
to na vlastní oči. Přímo mistrovský dílo jednoho
z Tonyho chlapců. Vypařil se dřív, než si kdokoli vůbec
stačil uvědomit, co se stalo. Letím rovnou sem."
Enzio zamyšleně přikývl. "Neznám lepší zadostiučinění než
perfektní zásah. A co se týče toho Tonyho
kluka, zaplaťte mu tisícovku navíc a postarejte se o něj.
Chlap jako on si zaslouží pozornost. Veřejná poprava
není nikdy jednoduchá."
"To teda neni," odtušil Alio a dál cucal černou olivu.
"Té musí být aspoň třicet," zasyčela žena jedovatě.
"Nebo je starší," přitakala jí přítelkyně.
Jisty si svým odhadem, pozorovaly ty dvě ženy
středního věku Laru Crichtonovou, jak vylézá z bazénu
v Marbella klubu.
Lara byla dokonale krásná šestadvacetiletá žena,
do sněda opálená, se zakulacenými smyslnými ňadry,
záplavou vlasů vyšisovaných od slunce a zářivým pohledem ve
velikých zelených očích.

Na jeho zazvonění přišla otevřít mrzutě vypadající
dlouhonohá Italka. Dívka na Alia kývla a špatnou
angličtinou mu sdělila, že Padrone Bassalino je venku
u bazénu.
Popleskal ji po zadku, prošel přízemím domu a zamířil ven k
bazénu ve tvaru ledviny.
Přivítala ho tam Mary Ann August, výjimečně krásná
dívka; blond vlasy méla staromódně učesané a křivky
svého těla předváděla v úsporných pletených bikinách.
"Ahoj, Alio," řekla se zahihňáním a vstala přitom
ze své lenošky. "Právě jsem si chtěla namíchat něco
malého k pití. Dáš sí taky?" Provokativně pózovala
a přitom si pohrávala se zlatým řetízkem pohupujícím
se mezi jejími bujnými prsy.
Alio si olízl rty a nechal se unést představou v očekávání dne
- rozhodně nepříliš vzdáleného -, kdy
se Enzio Mary Ann nabaží a předá ji dál, tak jako
všechny ostatní.
"Jo, dám si bacardi se spoustou ledu. A nějaký brambůrky,
míchaný oříšky a pár černých oliv." Lítostivě
si začal třít svůj objemný žaludek. "Měl jsem celý den
moc práce a žádný čas na oběd. Kde je Enzio?"
Mary Ann mávla rukou směrem k ohromné zahradě.
"Je někde tam-prořezává růže, aspoň myslím," zacukrovala.
"No ovšem, jeho růže." Alio instinktivně sjel pohledem k domu
v naprosté jistotě, že ona tam je, Rose
Bassalinová osobně; cítil, že je pozoruje nepatrnou štěrbinou
mezi záclonami.
5
6 Rose, Enziova manželka, neopustila svůj pokoj po
celé roky a jedinými osobami, se kterými byla ochotna
mluvit, byli její tři synové.
Rose zaujala jednou provždy místo u okna a jenom
čekala a pozorovala. Tohle Aliovi nahánělo hrůzu
a nedovedl si představit, jak to Enzio vydrží.
Mary Ann se odkolébala k baru, aby připravila pití.
Bylo jí devatenáct a už víc než půl roku žila s Enziem
- vlastně něco jako rekord, protože Enzio si je nikdy
nenechával déle.
Alio, zabořený do židle, pomalu zavřel oči. Tak
strašně namáhavý den . . .
"Hej, nazdar, Alio, kamaráde. Hochu, jak se máš?"
Alio se s trhnutím probral a provinile vyskočil.
Enzio se tyčil nad ním. Bylo mu šedesát devět let,
ale tělo měl ještě pevné a bronzové, jako mívají muži
o polovinu mladší; měl ještě všechny své zuby a nad
ostře řezanou tváří bohatou kštici ocelově šedých vlasů.
"Mám se dobře, Enzio, fakt bezva," pospíšil si Alio
s odpovědí. Stiskli si ruku a vzájemně se poplácali
po zádech. Byli to bratranci a Alio za všechno, co měl,
vděčil Enziovi.
"Můžu ti připravit skleničku, cukroušku?" zeptala se
Mart Ann se zbožňujícím pohledem upřeným na Enzia.
"Ne," vrhl na ni zamítavý pohled, "běž dovnitř; já
zazvoním, kdybych tě potřeboval."
Mart Ann bez odmlouvání poslechla a okamžitě
odešla. Možná, že to byl právě tento důvod, proč
tu vydržela déle než ty ostatní.
Hned, jak odešla, otočil se Enzio netrpělivě na svého
bratrance s otázkou: "Nuže?"

"Nevadí mi, že nedokážeš dělat nic jiného. Nevadí
mi ani to, žes přišla o svůj příjem, o domov, o svoje
postavení. Vykašli se na všechno, holka. Teď je nejdůležitější
sebrat zbytky své sebeúcty, aby ses z toho
všeho vyhrabala. Jako prostitutka jsi úplná nula-pouhá
mužova loutka . . . Zapomeň na svého pasáka, který
ti šéfuje. Jsme to MY, kdo ti pomůže. Jen od NÁS se
dočkáš pomocné ruky. Pouze u NÁS najdeš tolik porozumění, že
tvoje minulost ti bude připadat jako zlý
sen.
Margaret Lawrence Brownová mluvila už patnáct
minut ,i tu se odmlčela, aby usrkla vodu ze sklenice
na nouzové tribuně.
Dav, který se tu shromáždil, aby vyslechl její projev,
byl značně velký. Byly tu většinou samé ženy, jen pár
mužů stálo roztroušeno mezi nimi na obrovské ploše
Central parku. Byl horký srpnový den roku 1974
a Margaretiny zanícené vyznavačky se tu shromáždily
v celé své síle.
Hlas Margaret Brownové byl silný a zvučný, bez
jediného zakolísání. Své poselství sdělovala zřetelně
a nahlas.
Byla to vysoká třicátnice s energickým a přímým
výrazem v nenalíčené tváři. Oblečena byla celá v džínovině
zdobené skleněnými korálky a na nohou měla
nízké kozačky.
Pro mnohé Američany Margaret představovala kult
4 osobnosti. Jako neúnavná bojovnice za práva žen dobyla mnoha
vítězství. Napsala tři knihy, pravidelně
se objevovala v televizi a vydělávala spoustu peněz,
které všechny použila pro svou organizaci S.Ž.D.
- Svobodná žena dneška.
Všichni se smáli, když poprvé vytáhla na světlo téma
prostitutek. Dnes, po třech měsících, to už nikomu
směšné nepřipadalo, rozhodně ne potom, co tisíce žen
skoncovaly se svou "profesí" a následovaly Margaret
Lawrence Brownovou.
"Vy to teď společně dokážete!" křičela Margaret
a odhodlaně vystrčila bradu.
"Ano!" odpověděl jí souhlasný řev.
"Budete znovu žít! Vstanete z mrtvých!"
"Ano! Ano!" zněla fanatická reakce davu.
"Budete konečně volné!" slibovala všem.
"Ano!"
Margaret se pomalu svezla k zemi, zatímco dav neúnavně
pokračoval ve svém souhlasném jásání a dupání.
Z malé úhledné dírky uprostřed čela jí proudem vytryskla krev.
Davu nějakou chvíli trvalo, než si uvědomil, co se
vlastně stalo, a v zápětí jej zachvátila panika a hysterie.
Margaret Lawrence Brownovou právě před jejich
očima zastřelili.
Do domu v Miami se dostanete jedině elektronicky
ovládanou branou, po tom co vás prohlídnou dva uniformovací
strážci s pistolemi nedbale zastrčenými za
opasky.
Alio Marcusi prošel jejich prohlídkou bez nejmenších problémů.
Byl to starý tlustý muž s plovoucíma
vodnatýma očima a chůzí těhotného kocoura.
Jak se přibližoval k rozlehlému domu, začal si sám
pro sebe slabě pobroukávat. Necítil se zrovna moc pohodlně v
příliš upnutém kostkovaném obleku a navíc
se strašně potil v žáru, který dnes přímo sálal z bezmračné
oblohy.

Škodcovia poľných plodín
Ditylenchus dipsaci, Tylenchata, Tylenchidae - Háďatko zhubné
Tetranychus telarius, Acarina, Tetranychidae - Roztočec chmeľový
Coleoptera, Elateridae – Kováčiky
Agriotes brevis, Coleoptera, Elateridae – Kováčik krátky, lineatus – obilný,
ustulatus – poľný, obscurus – tmavý, aebeus - lesklý
Melolontha melolontha, Coleoptera, Scaranaeidae - Chrúst obyčajný
Agrotis segetum, Lepidoptera, Noctuidae - Statica oziminová
Haplothrips tritici, Thysanoptera, Phlaeothripidae - Strapka pšeničná
Limothrips denticornis, Thysanoptera, Thripidae - Strapka ražná
Stobion avenae, Homoptera, Aphididae - Voška ovsená
Zabrus gibbus, Coluoptera, Carabidae - Hrbáč obilný
Lema melanopus, Coleoptera, Chrysomelidae - Kohútik pestrý

Činnost všech členů společenstva je řízena feromony, z nichž všem je nadřazen feromon matky. Chovatelská zařízení pro chov včel se nazývají úly. Včelstva včely medonosné poskytují člověku mnohostranný účinek.
( med, vosk, pyl, včelí jed aj.).

Čmeláci

jsou ekologicky významní jako opylovači trubkovitých květů jetelů. Tvoří jednoletá společenstva, zakládaná mladou matkou, vylíhlou a oplozenou již v minulém roce. Hnízdo zakládá obvykle mezi kameny nebo myší díře.
Ekologicky i hospodářsky mimořádně důležitým druhem blanokřídlých je významný opylovač a pro svůj mnohostranný užitek člověkem odedávna chovaná včela medonosná
( Apis melllifica ). V přírodě vytváří trvalá společenstva v dutinách strom, v nichž z vylučovaného vosku staví plásty. V jejich buňkách ukládá pyl, med a uchovává své larvy. Včelstva mají několik desítek tisíc jedinců. Jsou vždy tvořena jedinou matkou, několika tisíci dělnic, vajíčky a plodem různého stáří. ( larvy a kukly ) a ve vegetačním období i několika sty partenogeneticky vznikajících trubců.