nalet chroustu

Mohutný nálet chrousta maďalového zažili v uplynulých dnech lidé v řadě obcí na Hodonínsku. Z lesních porostů Doubravy mezi Rohatcem a Hodonínem vyletěly tisíce brouků velkých dva až tři centimetry, aby založily nové potomstvo.Chrousti přitom zcela okousali listy ovocných stromů a jejich majitelé mohli jen bezmocně přihlížet, uvádí regionální tisk.Lesní správa dále uvedla, že rojením dospělých chroustů sice vyvrcholil čtyřletý vývoj tohoto hmyzu, ale daleko vyšší škody působí lesům jeho larvy, ponravy. Jen v posledních letech zničily na Hodonínsku 63 hektarů mladých lesů tím, že likvidují pod zemí kořínky mladých stromů. Není znám žádný účinný postup, jak larvy v zemi usmrtit.

Blecha

Blecha, ač malá (samička 3 mm, sameček 2,5 mm), je tvrdým protivníkem, jehož délka života je přibližně 6 - 12 měsíců. Za tu dobu dovede jeden pár vyprodukovat asi 500 vajíček, ze kterých se za 1 až 5 týdnů mohou stát dospělé blechy, které se množí geometrickou řadou. Blechy přežily miliony let v nejrůznějším prostředí. Některé druhy dovedou skákat až 90 cm vysoko, což by např. v porovnání k hmotnosti představovalo skok člověka téměř 170 m vysoký. Tak se bez větších potíží dostává blecha z jednoho psa na druhého. Existuje okolo 130 druhů blech, které však mohou parazitovat na různých zvířatech. A tak se Váš psí kamarád může nakazit nejen od svého psího kolegy, ale také od ježka, veverky, králíka či slepice. Je všeobecně známo, že nejčastější blechou v psím kožichu je blecha kočičí (až 90% případů).

vcela medonosna

Včelky asi všichni znáte, takže nemá cenu se sáhodlouze rozepisovat jak vypadaji. Hnědé, hubené tělíčko se žlutými až oranžovými vodorovnými pruhy, které je téměř všude ochmýřené si nelze s ničím splést. Tykadla jsou krátká. Mimo tykadel má včela na hlavě složené oči, které ji umožňují výborně vidět i v šeru. Ve srovnání s lidským okem vidí včela na dálku méně ostře. Horší je také u včel rozlišování barev. Narozdíl od člověka však vidí ultrafialové barvy.

Lupenitky

Tyto strašilky jsou velmi známe a oblíbené. Bohužel není moc rozšířená a je to přičiněno hlavně tím, že je dosti náročná na chov a odchov. Lupenitky pocházejí z tropickcýh pralesů, ve kterých jsou naprosto nerozeznatelné od okolí. Připomínají totiž list a to ze vším všudy - okousane okraje, laloky apod. Phyllium giganteum pochází ze západní Malaysie a Phyllium bioculatum pochází z Jávy, Bornea, Sumatry, Cejlonu, Seychell a z přední Indie.

Beruska

Jen v Evropě žije téměř 100 druhů těchto neobyčejně variabilních dravců. Tečky na krovkách a štítu mohou být velmi rozdílně zbarvené. Často jsou černé na světlém podkladu nebo obráceně. Jsou vysoce ceněným hmyzem v biologické ochraně, neboť se živí mšicemi. Jedná se o velmi známý hmyz, což dokládá přes 250 lidových názvů pro slunéčka. Vyskytuje se téměř všude, v zahradách, parcích, lidských obydlích, atd.Často se vyskytuje masově. Při vyrušení slunéčko padá na zem a staví se mrtvým. Je-li přímo ohroženo,vylučuje odpuzující tekutinu, jež odrazuje nepřátele. Na jaře kladou samičky až 400 vajíček na spodní stranu listů nebo do různých štěrbin. Asi po týdnu se z nich líhnou pestré, velmi pohyblivé larvy. Živí se mšicemi, ale též vajíčky slunéček. Často se stává, že nejdříve vylíhlé larvy sežerou ostatní vajíčka ze snůšky. Délka vývinu závisí na teplotě.

...

Třída hmyzu čítá asi 1 milion popsaných druhů. Odhaduje se, že dalších 5 až 100 milionů čeká na objevení. Bohužel kvůli činnosti člověka a jejímu vlivu na životní prostředí mnoho z těchto druhů zmizí dříve, než je naše věda objeví a popíše.
Hmyz obývá všechny suchozemské biotopy včetně polárních krajin, pouští, solných či jinak chemicky předimenzovaných jezer či pramenů. Jediným biotopem, který hmyz neosídlil, je oceán.
Extrémní rozměry hmyzu je nutno rozdělit do několika kategorií. Nejdelším hmyzem jsou pakobylky. Jejich největším zástupcem je druh Pharnacia serratipes, který dorůstá 33-37 cm. Tělo má však tvar dlouhé tyčky, takže jeho objem není až tak velký.

Insecta

Od entognátních tříd Protura, Diplura a Collembola se zástupci třídy Insecta odlišují dobře patrným ústním ústrojím různého typu, umístěným vně hlavové schránky. Na hlavě jsou obvykle 2 složené oči a 2 až 3 jednoduchá očka. Hruď je tvořena 3 články, z nichž každý nese 1 pár končetin. Poslední 2 hrudní články nesou zpravidla křídla. Zadeček dospělců se skládá původně z 12 článků. Hmyz má dobře vyvinutý vzdušnicový dýchací systém a systém vylučovací. Tvoří asi 80 % všech žijících živočichů na této planetě. Dosud bylo popsáno kolem 1 000 000 druhů, což je pouze část z předpokládaného množství. Každoročně je popsáno mnoho nových druhů. Hmyz je velice rozrůzněná skupina živočichů, a to jak do velikosti a tvaru, tak do vývoje a způsobu života

vidličnatky

Štíhlí, málo sklerotizovaní členovci, do 10 mm. Hlava prognátní, ústní ústrojí kousací, vnořené do hlavy. Oči chybějí, tykadla dlouhá, mnohočlánková. Zadeček 10článkový s článkovanými nebo nečlánkovanými štěty. Na prvních 7 zadečkových článcích jsou přívěsky. Paleometabolie (larva má znaky dospělce a ten se také svléká). Žijí ve tmě (v hrabance, pod kůrou pařezů, v mechu apod.). Jsou saprofágní nebo karnivorní.

jepice

Délka těla: do 40 mm
Nejprimitivnější z křídlatého hmyzu. Jepice nemohou skládat křídla podélně nad zadeček. Jsou dobrými letci. Tělo je zakončeno dlouhými cerky. Larvy se vyvíjejí ve vodě. Typická je krátká délka života dospělců, od několika hodin až po 2 týdny, mj. v závislosti na teplotě prostředí. Dospělci nepřijímají potravu.
V Evropě žije asi 200 druhů.

Rybenky

Délka těla: do 12 mm
Vzhledem podobné předchozímu řádu (dříve spolu s chvostnatkami řazeny do společného řádu Šupinušky - Thysanura). Zadečkové přívěsky jsou kratší, neskákají. Teplomilný, velice pohyblivý hmyz. Žijí pod kůrou, v hrabance, několik druhů i u mravenců a termitů a také v lidských obydlích. Aktivní jsou za soumraku a v noci. Jsou všežravé.
V Evropě žije jen několik druhů.

Chvostnatky

Délka těla: 5 až 20 mm
Malý hmyz s měkkou chitinovou tělesnou schránkou. Tělo je klenuté, pokryté šupinkami a zakončené dlouhými přívěsky. Žijí na kamenitých a suchých místech a při vyrušení skákají. Živí se především rostlinnou potravou, řasami a lišejníky. Dožívají se okolo tří let. Vývojová stádia se liší pouze velikostí, nikoli vzhledem.
Ve střední Evropě žije několik desítek druhů.