Kmotříček
přitáhl stůl blíž ke kamnům, natočil do koflíčku vína jen polovic, dolil rosou a podá¬val kolem. A tak si seděli a povídali: Jak jednou bylo s kmotříčkem zle. Bylo to brzy po tom, když se s kmotřičkou vzali. Vyletěl hned po slunce zá¬padu, celou noc pěkně svítil, a když už k ránu letěl zas domů, tu se najednou objevila taková velikánská žluna a užuž ho chtěla zaživa spolk¬nout. Kmotříček se náramně lekl, ale honem se vzpamatoval, a frr na buk, ale žluna hrr za ním. A tak kmotříček honem do skuliny, ale žluna zo¬bákem hned za ním, že byla dírka malá, už ji zo¬bákem tesala. Kmotříček se strachem třásl a vlasy mu vstávaly. - "Co by si kmotřička doma počala, kdyby takhle!" a zalízal do skuliny dál a dál, ale žluna zobákem dál a dál, až už dál nemohla a kmotříčka nechala. A kmotříček chvíli ještě če¬kal a pak pomaloučku vylézal. Ale opatrně a do¬bře se ohlížel, jestli tam žluna někde nesedí . Ale neseděla, a tak letěl kmotříček honem domů.
<< Home