Velikost kolonie a změny chování

Co ale stojí v pozadí změny chování kolonie? Zcela jistě to není nějaké předávání zkušeností. Z toho nemusíme mravence a další společenský hmyz podezírat. Je ale zřejmé, že se reakce hmyzího společenství mění v závislosti na jeho velikosti. Zákonitosti těchto vztahů se snaží postihnout celá řada modelů. Žádný z nich není s to vysvětlit všechny děje v mravenčím společenství.
Jeden z nejúspěšnějších modelů předpokládá, že se mravenec rohodne plnit určitý úkol po té, co se střetl s mravencem, který právě tuto úlohu úspěšně plní. Tak se například mravenec rozhodne plnit roli zásobovače po střetu s jiným mravencem, který přináší do mraveniště potravu nebo je touto potravou alespoň silně cítit. Tuto úlohu plní mravenec tak dlouho, dokud se mu nestane, že stráví určitý čas marnými pokusy o její plnění. V situaci, kdy mravenec najednou "nemá co dělat", pak začne znovu "hledat práci" a při změně "profese" se nechá inpirovat mravenci, s nimiž se střetne. Rozložení pracovních úloh mezi dělnicemi mravenčího společenství se dostane do rovnováhy, pokud je každá z profesí stejně úspěšná při plnění svých úloh.