"Broučku, copak jsem ti udělala?" ptávala se Be¬ruška, ale Brouček ani neodpověděl. Když ten brouček z roští měl už malého broučka a ten jim běhal naproti: "Tatínku, tatínku!" A ono to Broučkovi bylo líto.
A když jednou přiletěl Brouček zas tak zamra¬čený a ani nepromluvil, ptala se ho Beruška u večeře: "Ale Broučku, copak je ti? Tak se mra¬číš a ani nemluvíš." - "Ach, co mi je! Ti tam z roští mají už dva malé broučky a my jsme pořád sami." - A Berušce stály v očích slzy jako hráchy, a když se Brouček na ni podíval, viděl, jak se jí sypaly po tváři, až jí jedna spadla na talíř do po¬lívky. Broučka to bodlo.