"A jestlipak víte, co to je? To jsou fíky." A ještě každému dala a Verunkovi a Verunečce také, a Broučínkovi dala hodně veliký kus. A tu letěl Verunek. "Tatínku, tatínku, my tu máme broučky!" - A tatínek byl rád. "To jste hodní, broučci, že jste se k nám přišli podívat. A jestli¬pak pěkně posloucháte? To musíte. Já vašeho ta¬tínka vidívám a on krásně poslouchá." A broučci jedli a pojedli, a že zas půjdou. "Tak jděte a pěk¬ně doma pozdravujte!" A broučci šli.
To bylo doma povídání ! "Tatínku, tatínku, my jsme byli u Verunků v šípku, tam daleko, daleko. Oni vás pozdravují. A něco nám dali, takové to bylo dobré. A jejich maminka povídala, že prý mám, tatínku, očka jako vy, a dala mě takový veliký kus, větší než jim." - "Ó, však ne," bránili se druzí. "Nám dala také takový kus, a dvakrát."