Tatínek byl moc pohnutý, Janinka slzela, ma¬minka plakala a berušky se daly také do pláče . A letěli. Ale jen nizoučko a pomalinku, aby moh¬la Janinka a maminka a Beruška a Berunka a ma¬lá Janinka stačit. Tam na vrchu za potokem se rozloučili. Berušky se vrátily a broučci letěli dale¬ko, daleko do širého světa, tatínek v prostředku a broučci kolem něho.
"Jen se nebojte!" učil je tatínek. "Pěkně sviťte a nic se vám nestane. - Tady je chaloupka hajné¬ho. Však ho někdy uvidíte. Nosí tašku přes rame¬no a na hlavě klobouk s perem. Vidíte, tady jsou ty vinice, kde roste víno, co nám posílává Janin¬ka. Teď tu hrozny nejsou, ty bývají až k podzimu, ale víno už kvete. Viďte, to krásně voní!"