Potom otevřel tam

na stolečku velikánskou knihu a četl z ní: "Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství dojdou." A když si sedli a dáva¬li pěkně pozor, začal jim vypravovat, jaký on bý¬val rozpustilý a nemilosrdný chlape. Jednou na¬večer, když si v zahradě hráli, že viděl letět svato¬jánského broučka. Hned strhl z hlavy klobouk a ze vší síly jím po milém broučkovi praštil. A že si z toho pranic nedělal. Ale maminka že se na něho upřeně podívala. Neříkala však nic. V noci pak měl sen. Zdálo se mu, že bylo už ráno a že ho maminka přišla budit. Jeho klobouček držela v ruce. "Podívej se, Pavlíčku, copak je to tady na tvém kloboučku?" A když se podíval, bylo to broučkovo křidélko. "Pavlíčku, kdepak se tady to křidélko vzalo?" - "Víte, maminko, já jsem včera tím kloboučkem hodil po svatojánském broučkovi." "Ano, já vím, ale teď se podívej, tys ho zabil! Pán Bůh ho stvořil, aby nám v noci pěk¬ně svítil, a jen považ, tys ho zabil! To by ti mělo projít? ,Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosr¬denství dojdou.' Tys byl nemilosrdný, tys brouč¬ka zabil, a proto nedojdeš