kmotříček

A kmotříček také poslouchá a kmotřička také, a Beruška, ta teprv poslouchá! A ty pořád ještě vzlykáš a jsi takový umouněný."
Brouček: "Maminko, já se půjdu koupat." - A maminka: „Jdi, jdi!" Však ona věděla, že se jí Brouček neutopí. A Brouček se šel koupat. Ale ne do potoka. Dole na palouku byla vysoká tráva a rosa na ní jako granáty. Brouček se rozběhl a hup do trávy, jak byl dlouhý a široký, a házel sebou, až se tráva prohýbala. Pak vylezl, rozběhl se a zas hup do rosy, až to kolem stříkalo. A když se už dost vykoupal, vyskočil si na větvičku, rosu ze sebe setřepal, a frr - rovnou čarou pod dub ke kmotřičce.
U okna se zastavil. "Beruško, už se nezlobíš?" - "Copak bych se, Broučku, zlobila?" - "Pane, to jsem se vykoupal. Jestlipak ty umíš také pla¬vat?" - "I ne. Kdepak bych já uměla plavat?" -"Pane, já umím plavat!" - "I nechť, Broučku! Já musím jít mamince pomoci." - "Kdepak je kmo¬třička?" - "Seká na dvorku chvojí. Pojď se podí¬vat!"

A kmotřičce

to na tebe také povím a kmotříčkovi i Berušce." - "Ale maminko, vždyť jsem vám to nezhasil, a já už vám to víckrát nebu¬du zhášet. Prosím vás, maminko, neříkejte to!" - "Ne, to musím říci!"
Ale když Brouček moc prosil a prosil, a už zas plakal a pořád prosil a sliboval, že už bude po¬slouchat, tak si maminka dala říci, a že to nepoví. "Nu tak. A už neplač! A dej si na sebe pozor! To by tě neměl nikdo rád. Brouček musí poslouchat. Vidíš, jak tatínek poslouchá." - "Tatínek? Koho¬pak on poslouchá?" - "I Pána Boha poslouchá. Vždyť víš, že každé ráno letí z domu a je celý den pryč až do noci, a třebaže ho křidélka bolí, druhý den už hned zas letí, jen aby byl poslušný. Vidíš!

To se Broučkovi líbilo

a už zas lítal. Vylezl si na stříšku, spustil se a letěl - letěl v druhou stranu až ke kaštanům a hned zas zpátky až na stříšku. Ale dál se mu jaksi nechtělo. Zůstal sedět, a tu najednou vidí, že se jim začíná z komína kouřit. A už seděl na komíně. "Maminko, copak se vám na ohništi chytá?" - "I nic, holečku! Já si chci udělat na polívku jíšku." - "A že vám to, mamin¬ko, zafouknu!" - "Ne, ne, já nechci. Necháš to¬ho!"
Ale Brouček přece foukal, a už by to byl málem
zhasil, kdyby byla maminka honem nepřiložila trochu suchého chvojí. Plamen vyšlehl, za ním se valil kouř, a Brouček počne křičet a křičí a křičí a leze ze stříšky dolů. "Ach maminko, maminko; ach, ach maminko!" - "A copak zas, Broučku?" - "Ach maminko, když mně ten kouř vlezl do očí!" - "Vidíš, ty škaredý Broučku! Dobře tak, když nechceš poslouchat. Nevíš, co ti tatínek při¬kazoval a zač se ráno modlíme? Počkej, počkej, já to všecko povím." - "Ale maminko, když mně vlezl ten kouř do očí a tak mě štípal!" - "I to ti patřilo, a ještě dostaneš, až tatínek přiletí. To bu¬de z tebe krásný brouček!" - "Ale vždyť já jsem vám to, maminko, nezhasil." - "Ale chtěls mně to zhasit a věděls, že to nechci. Ne, vidíš, to ti nesmím prominout. Copak by z tebe bylo! Až jen tatínek přiletí !

A už zas Brouček letěl.

Maminka již měla do¬ma uklizeno a cídila právě okna, že se ažaž třpytila. "Kdepaks byl tak dlouho, Broučku?" - "Byl jsem na chvilku u kmotřičky pod dubem." - "A copaks tam dělal?" - "Nic, já jsem tam byl jen tak u okna." - " A copak ti dali?" - "Nic, já jsem nic nechtěl." - "Ó, oni ti přece něco dali! Včera kmotřička povídala, že až tam přijdeš -" - "Oni něco mají?" - "Inu, to by byla kmotřička nepoví¬dala." - "Hm, ať si to nechají!" - „Ó, však ty si tam pro to půjdeš!" - "Ó, nepůjdu!" - "Ó, půj¬deš! A jakpak jsi daleko tatínka doprovodil?" - "Ó, daleko. Až k těm třem olším." - "Nu, to není daleko. To se budeš muset ještě moc učit, než budeš moci s tatínkem lítat a pěkně lidem svítit." - "A copak se těm lidem musí svítit? Však my si svítíme sami!" - "Inu, když oni mají noc, když my máme den. Oni teď spí." - "A pročpak jim tatínek svítí, když oni spí?" - "I holečku, to tak musí být, to už Pán Bůh tak chce, a ty také poletíš s tatínkem tam daleko a budeš pěkně svítit. Jen jdi a uč se lítat!"

Chaloupku

měli vystavěnou ve stráni pod ja¬lovcem a krytou suchým špendličím. Brouček si vylezl na stříšku, spustil se, letěl až k palouku a přes celý palouk až k dubu a zas zpátky až na stříšku, pak se zas spustil a letěl až k dubu a ještě zas zpátky. A když už byl celý udýchaný a křidél¬ka ho bolela, sedl si a odpočinul. A zas se spustil a zas letěl až k palouku a přes celý palouk až k dubu a zas zpátky až na stříšku, a zas se spustil a letěl až k dubu a zas zpátky a ještě se spustil a letěl rovnou čarou pod dub ke kmotřičce.
"Kmotřičko, jestlipak už jste vzhůru?" - "I Broučku, bodejť bychom nebyli!" - "A Beruška také?" - "Bodejť bych nebyla, Broučku! Copak nám neseš?" - "Já? Nic. Ale pane, to už umím lítat! Od našich až sem a zas k našim a zas sem a zas k našim a zas sem a jakoby nic. Že bys to nedovedla?" – „I však já jsem beruška a nejsem žádný brouček! Vaše maminka, myslím, také moc lítat neumí ." - "Moc ne . Ale pane, já jsem dnes ráno spadl z postele!" - "A tos křičel, viď!" - "A jakpak to víš? Copaks to slyšela?" - "I nesly¬šela, ale to já už vím, že jsi takový křikloun." - "Že jsem křikloun? Ó - ty Berouši! - -"

Broučci

Slunko bylo u samého západu a svatojánští broučci vstávali. Maminka už byla v kuchyni a vařila snídani. Tatínek už také nespal. Ležel ještě v posteli a hezky si hověl. Brouček pak přelezl ze své postýlky na maminči¬nu - tam se pěkněji spalo - lehl si pěkně na zádeč¬ka, zdvihl všecky nožičky do povětří a počal se houpat: houpy, houp, houpy, houp. Ale najed¬nou se to jaksi moc rozhoupalo, houpy, houp, a už ležel Brouček na zemi a křičel, co mu jen hrdlo stačilo.
Tatínkem to trhlo, takže byl všecek polekaný: "Zatrápený Broučku, copak musíš tak křičet?" - "Ale tatínku, když jsem se tak udeřil!" - "A jak¬pak?" - "I já jsem spadl z postele." - "Tak sis měl dát pozor!" - "Ale když ono mě to přece bolí." - Maminka už měla zatím snídani hotovou a šla je budit. "Vstávejte, vstávejte, slunko již zapadá, budeme snídat. A copak ty, Broučku, už pláčeš?
Sotvas oči proloupl!" - "Ale když já jsem se tak udeřil a tatínek chce, abych nekřičel." - "I jen pojď! Dřív než kočička vejce snese, všecko se ti zahojí. Zatím se pěkně umejeme a budeme sní¬dat. Pojď!"
A šli. Maminka Broučka pěkně umyla, Brou¬ček přistavil ke stolu židle a maminka už nesla polívčičku na stůl. Sedli si, sepjali nožičky a tatí¬nek se modlil:

Ó náš milý Bože,
povstali jsme z lože
a pěkně tě prosíme,
dejž, ať se tě bojíme,bojíme a posloucháme,
a přitom se rádi máme.

Potom říkal Brouček svou modlitbičku: "Po¬žehnej nám, Pane Bože, prosíme tě pokorně," - a pak už hned držel svou dřevěnou lžičku a zna¬menitě s ní zacházel. Však oni měli zelnou polív¬čičku a Brouček, třebaže všechny polívčičky rád, vždy a vždycky tu zelnou přece jen měl ze všech polívčiček nejraději. Snědl jí svůj plný talíř a ma¬minka mu ještě ze svého přidala.
Ale tatínek, že už má čas, slunko že je dávno za horama. Honem dal mamince hubičku a nechal si od Broučka políbit ruku. - "A teď, Broučku, pěkně poslouchat, ať mně pak maminka nemusí žalovat." - "Ne, tatínku! A já vás vyprovodím, ano?" - "Tak pojď!"
A šli, ba letěli, ale hezky nízko, aby Brouček nespadl, a jen tak daleko, co mohl Brouček do¬hlédnout domů, aby potom nezabloudil. Ještě to dost neuměl, a tatínek mu řekl: "Jdi už zas, jdi a pěkně se uč lítat!" A Brouček šel.

Broučci

Slunko bylo u samého západu a svatojánští broučci vstávali. Maminka už byla v kuchyni a vařila snídani. Tatínek už také nespal. Ležel ještě v posteli a hezky si hověl. Brouček pak přelezl ze své postýlky na maminči¬nu - tam se pěkněji spalo - lehl si pěkně na zádeč¬ka, zdvihl všecky nožičky do povětří a počal se houpat: houpy, houp, houpy, houp. Ale najed¬nou se to jaksi moc rozhoupalo, houpy, houp, a už ležel Brouček na zemi a křičel, co mu jen hrdlo stačilo.
Tatínkem to trhlo, takže byl všecek polekaný: "Zatrápený Broučku, copak musíš tak křičet?" - "Ale tatínku, když jsem se tak udeřil!" - "A jak¬pak?" - "I já jsem spadl z postele." - "Tak sis měl dát pozor!" - "Ale když ono mě to přece bolí." - Maminka už měla zatím snídani hotovou a šla je budit. "Vstávejte, vstávejte, slunko již zapadá, budeme snídat. A copak ty, Broučku, už pláčeš?
Sotvas oči proloupl!" - "Ale když já jsem se tak udeřil a tatínek chce, abych nekřičel." - "I jen pojď! Dřív než kočička vejce snese, všecko se ti zahojí. Zatím se pěkně umejeme a budeme sní¬dat. Pojď!"
A šli. Maminka Broučka pěkně umyla, Brou¬ček přistavil ke stolu židle a maminka už nesla polívčičku na stůl. Sedli si, sepjali nožičky a tatí¬nek se modlil:

Ó náš milý Bože,
povstali jsme z lože
a pěkně tě prosíme,
dejž, ať se tě bojíme,bojíme a posloucháme,
a přitom se rádi máme.

Potom říkal Brouček svou modlitbičku: "Po¬žehnej nám, Pane Bože, prosíme tě pokorně," - a pak už hned držel svou dřevěnou lžičku a zna¬menitě s ní zacházel. Však oni měli zelnou polív¬čičku a Brouček, třebaže všechny polívčičky rád, vždy a vždycky tu zelnou přece jen měl ze všech polívčiček nejraději. Snědl jí svůj plný talíř a ma¬minka mu ještě ze svého přidala.
Ale tatínek, že už má čas, slunko že je dávno za horama. Honem dal mamince hubičku a nechal si od Broučka políbit ruku. - "A teď, Broučku, pěkně poslouchat, ať mně pak maminka nemusí žalovat." - "Ne, tatínku! A já vás vyprovodím, ano?" - "Tak pojď!"
A šli, ba letěli, ale hezky nízko, aby Brouček nespadl, a jen tak daleko, co mohl Brouček do¬hlédnout domů, aby potom nezabloudil. Ještě to dost neuměl, a tatínek mu řekl: "Jdi už zas, jdi a pěkně se uč lítat!" A Brouček šel.

Brouk

gbída co ji radost střídá že se zdá že cmoh bys bejt gdál modrý oči svý krvavý máš to znáš když cněco si gdáš gdíra tam kde byla víra cto nech bejt na cto se neugmírá gkřídla zas ti někdo stříhá ale kdo věří svoje peří czas si narůst gdá cpřipomínáš gbrouka co z nebe se kouká pod sebe kde louka je cže by přisgtál kolmo do kraje cpřipomínáš gbrouka co z nebe se kouká pod sebe kde louka je cže by přisgtál kolmo do kraje

Velikost háčku: 10,12,14
Tělíčko: černé hedvábí
Hruď: páv
Zadeček: páv
Křídla: černý kohout
Nožičky: černý kohout
Hlavička: černé hedvábí Muška imitující lesní mravenece. Lovíme s ní při výskytu mravenců na vodách v zalesněných úsecích

Velikost háčku: 10,12,14
Tělíčko: červená bavlnka nebo hedvábí
Hruď: páv
Zadeček: páv
Křídla: špičky bílých srpků kohouta, popř. bílé CDC nebo bílý aerodriving
Nožičky: kohout červený
Hlavička: černá
Muška napodobuje lesní mravence. Lovím s ní pstruhy v době líhnutí mravenců, především v zalesněných úsecích řek a potoků.

Černý pakomár

---- ------- ------ ----- ----- --- ---- --- ---- ---- ---- ---- ------ --- ---- --- ------ ---- ---- ----- -- ---- ---- ----- ----- --- -------- --- ------- ---- ------- ------ ------ ----- ------- ----- ---- ----- ----- -- ---- ---

Háček: suchý s delším ramínkem
Velikost háčku: 10,12,14
Nit: černá uni 6/0
Tělíčko: černý dubbing z vačice
Hruď: bílý aerodrywing
Koneček - tip: bílý aerodrywing
Kroužkování: stříbrná lametka
Hlavička: několik ovinů černé nitě Vazač: Jan Mikšovský

Pakomár na stojatou vodu. Sbírají-li ryby z hladiny chytáme s ním na "sucho" s občasným oživováním. Další možností je chytání těsně pod hladinou, kdy mušku pomalu stahujeme. Díky bílému aerodrivingu je muška velmi dobře viditelná na vodní hladině.

Černý brouček

---- ------- ------ ----- ----- --- ---- --- ---- ---- ---- ---- ------ --- ---- --- ------ ---- ---- ----- -- ---- ---- ----- ----- --- -------- --- ------- ---- ------- ------ ------ ----- ------- ----- ---- ----- ----- -- ---- ---

Háček: mokrý
Nit: černá uni 8/0
Tělíčko: páv
Nožičky: černý srpek kohouta
Štěty: černý kohout Vazač: Jan Pecina

Muška účinná především při lovu tloušťů. Nahazujeme ke břehům, často i tak, že muška dopadne nejprve na trávu a poté se sveze na vodní hladinu.

Červený mravenec

Velikost háčku: 10,12,14
Tělíčko: červená bavlnka nebo hedvábí
Hruď: páv
Zadeček: páv
Křídla: špičky bílých srpků kohouta, popř. bílé CDC nebo bílý aerodriving
Nožičky: kohout červený
Hlavička: černá Vazač: Jaroslava Hanzalová

Muška napodobuje lesní mravence. Lovím s ní pstruhy v době líhnutí mravenců, především v zalesněných úsecích řek a potoků.

BLECHY

(ektoparaziti ptáků a savců – sají krev – přenos chorob, druhotně bezkřídlí hmyz, 3. pár nohou přizpůsoben skákání) – blecha
▪ MOTÝLI (ústní ústrojí – sosák, larva – housenka, dva páry křídel pokrytá barevnými šupinkami) – obaleč jabloňový, lišaj smrtihlav, bourec morušový, babočka admirál, otakárek fenyklový, bělásek zelný, můra gamma, stužkonoska modrá
▪ BROUCI (sklerotizované tělo, předohruď kryta štítem, silně chitinizovaný 1. pár křídel…krovky) – masožraví…střevlík, hrbáč, potápník; všežraví…vodomil, hrobařík, mrchožrout, chroust, světluška (bioluminiscence), červotoč, slunéčko sedmitečné (predátor mšic), potemník (larvy mouční červi), tesařík, mandelinka bramborová

přehled řádů (podřádů):

▪ střechatky, dlouhošijky, síťokřídlí, srpice, chrostíci, dvoukřídlí (dlouhorozí, krátkorozí), blanokřídlí (širopasí, štíhlopasí), blechy, motýly, brouci (masožraví, všežraví)
▪ DVOUKŘÍDLÍ (zadní křídla zakrnělá, přeměněna v paličkovitá kyvadélka haltery…rovnovážné ústrojí; značný negativní hospodářský význam) – komár, pakomár; ovád, moucha domácí, bodalka, masařka
-octomilka obecná Drosophilla melanogaster, anofeles čtyřskvrnný – přenáší malárii, bodalka tse-tse – přenašeč spavé nemoci
▪ BLANOKŘÍDLÍ (tvoří téměř čtvrtinu u nás žijících druhů hmyzu; značný význam – opylovači, ničitelé larev škodlivého hmyzu, škůdci) – lumek, lumčík; žlabatky (larvy žijí v rostlinných pletivech – vz. novotvarů…tzv. hálek, na listech dubu vytváří tzv. duběnky žlabatka duběnková), mravenci (společensky žijící hmyz) – v domácnostech Monomorium pharaonis; vosa, sršeň
-včela medonosná: ekologicky i hospodářsky mimořádně důležitý druh, v přírodě vytváří společenstva v dutinách stromů, v nichž z vylučovaného vosku staví plásty; v jejich buňkách vytváří pyl, med a vychovává své larvy; společenstva jsou tvořena jednou matkou, několika tisíci dělnic, vajíčky a plodem různého stáří (larvy a kukly) a ve vegetačním období i několika sty partenogeneticky vz. trubců; činnost všech členů společenstva je řízen feromony, z nichž všem je nadřazen feromon matky

JEPICE –

jepice (dospělci mají zakrnělé ústní ústrojí a žijí pouze asi 48 hod.)
▪ VÁŽKY – motýlice, šídlo, vážka (dravé larvy mají vymrštitelný dolní pysk…tzv. maska)
▪ ŠVÁBI – šváb, rus, rusec (přední křídla kožovitá…krovky, díky symbiotickým mikroorganismům tráví i celulózu)
▪ ŠKVOŘI – škvor (zadeček zakončený klíšťovitými štěty)
▪ ROVNOKŘÍDLÍ – kobylka, cvrček, krtonožka (přední křídla kožovitá, ztvrdlá…krytky; poslední pár nohou…nohy skákací – ztlustlá stehna, prodloužené holeně; schopnost stridulace…vydávání zvuků)
▪ VŠEKAZI = TERMITI – všekaz (žijí v miliónových koloniích, vytvářejí kasty – matky, samečkové, dělníci, nymfy, vojáci; tráví celulózu)
▪ VŠENKY – všenka psí, péřovka holubí (druhotně bezkřídlí ektoparaziti ptáků a savců)
▪ VŠI – veš dětská (druhotně bezkřídlí ektoparaziti savců, sají krev, přenašeči skvrnitého tyfu; vajíčka…hnidy)
▪ PLOŠTICE – vodní…bruslařka, jehlanka, znakoplavka, suchozemské…štěnice, kněžice, ruměnice
▪ STEJNOKŘÍDLÍ – mšice, cikáda, mera, molice (pouze suchozemští, sají rostlinné šťávy - škůdci)
-hmyz s proměnou dokonalou:

PODTŘÍDA: KŘÍDLATÍ (PTERYGOTA)

-mají na středohrudi a zadohrudi po páru křídel, bezkřídlost některých druhů je jevem druhotným, způsobeným e.g. parazitickým způsobem života (e.g. vši, blechy)
-některé starobylé skupiny (jepice, vážky) nedokáží křídla skládat…tzv. starokřídlý hmyz; všichni ostatní křídla skládají…tzv. novokřídlý hmyz
-hmyz s proměnou nedokonalou:
▪ přehled řádů (podřádů): jepice, vážky (motýlice, šídla), švábi, škvoři, rovnokřídlí, saranče, kudlanky, všekazi (nebo-li termiti), pisivky, strašilky, vši, třásnokřídlí, ploštice, stejnokřídlí (mšice, červci, křísové, mery, molice)

význam hmyzu:

-užitkový hmyz: využívaný pro jeho produkty (med, vosk, hedvábí)
-užitečný hmyz: součást edafonu, ovlivňuje kvalitu půdy, podíl na likvidaci uhynulých organismů, opylovači, rozšiřování rostlin, regulace stavu škůdců
-škodlivý hmyz: škůdci zásob, rostlin, paraziti živočichů i člověka, přenašeči původců chorob, mezihostitelé hlístů

 PODTŘÍDA: BEZKŘÍDLÍ (APTERYGOTA)
-primárně bezkřídlý hmyz, jejich nedospělá stádia jsou velmi podobná dospělcům
▪ ŘÁD: ŠUPINUŠKY (THYSANURA)
-vřetenovité tělo kryté šupinkami, v domácnostech se někdy vyskytuje rybenka domácí, živící se zbytky potravin

rozmnožování:

- pohlavní, partenogeneze, heterogonie (střídání pohlavního rozmnožování a partenogeneze); oplození vnitřní, vývin nepřímý – metamorfóza (jednotlivé vývojové stupně jsou od sebe odděleny svlékáním): podle složitosti, metamorfózy rozlišujeme:
-hmyz s proměnou nedokonalou (hemimetabola): vajíčko  larva podobná dospělci nymfa  nymfy postupně dorůstají a s každým svlékání jsou podobnější dospělému hmyzu  pohlavně dospělý jedinec imago
-hmyz s proměnou dokonalou (holometabola): vajíčko  larva je odlišná od dospělce (bez křídel a složených očí a má i odlišný typ ústního ústrojí) – je mimořádně žravá, několikrát se svléká, intenzivně roste a nakonec se mění v nepohyblivou kuklu (klidové stádium) v níž dokončuje svůj vývoj – nepřijímá potravu, omezen pohyb, zaniká původní tkáň a tvoří se nová charakteristická pro imago  kukla praská  imago

vylučovací soustava:

- mají malphigické trubice a tukové těleso (shromažďování látek odpadních (kys. močová) i zásobních)
-nervová soustava: gangliová nervová soustava žebříčkovitého typu (břišní nervová páska)
-smyslová soustava: oči složené (skládají se z velkého počtu malých oček omatidií) i jednoduché, chemoreceptory (na tykadlech, makadlech, chodidlech nohou), mechanoreceptory (chordotonální a tympanální orgány – sluchové ústrojí)
-hormonální soustava: hormony metamorfózní, neurohormony, ferohormony
-pohlavní soustava: gonochoristi, častý pohlavní dimorfismus

zadeček:

-článkovaný, u dospělců bez končetin
-tělní pokryv: trojvrstevná chitinová kutikula s různými výrůstky (chloupky, štětinky, šupinky…) s rozmanitou fcí.; na povrchu je lipoproteinová vrstvička (brání odpařování vody z těla)
-kostra: vnější kostra (chitinová kutikula)
-trávicí soustava: trubicovitá; do ústního otvoru ústí slinné žlázy (u krev sajícího hmyzu obs. látky zabraňující srážení krve = antikoagulačí), hltan, jícen (často rozšířen ve vole), žvýkací žaludek proventrikulus (chitinová kutikula s různými zuby, lištami apod.), žláznatý žaludek, střevo, konečník, řitní otvor
-svalová soustava: příčně pruhované svalstvo
-dýchací soustava: vzdušnice, u vodních larev tracheální žábry
-cévní soustava: otevřená, fci. srdce má hřbetní céva, tělní tekutina hemolymfa (nepodílí se na přenášení dýchacích plynů)

HMYZ

-TŘÍDA: CHOVOSTOSKOCI (COLLEMBOLA)
-drobní živočichové, součást edafonu; na zadečku skákací aparát
-zástupci: poskok škodlivý, mákovka vodní, huňatka sněží
-TŘÍDA: HMYZ (INSECTA)
-výskyt: naprostá většina suchozemští
-velikost: 0.2mm až 30cm
-stavba těla: hlava + hruď + zadeček
-hlava: vz. srůstem 6 článků, většinou pohyblivě spojena s hrudí stopkou, 1 pár tykadel, ústní ústrojí modifikované podle způsobu výživy:
▪ e.g. sací (motýli), lízavé (včely), bodavě sací (komáři, mšice)
-hruď: ze 3 článků, rozlišena na předohruď (prothorax), středohruď (mesothorax) a zadohruď (metathorax)
▪ na každém hrudním článku 1 pár nohou; článkované: kyčel (coxa), příkyčlí (trochanter), stehno (femur), holeň (tibia), chodidlo (tarsus); nohy ukončené většinou dvěma drápky
▪ základní typ: nohy kráčivé, modifikace nohou podle prostředí a způsobu života (noha skákavá, hrabavá, plovací…)
▪ na středohrudi a zadohrudi po 1 páru křídel (párovité vychlípeniny pokožky kryté chitinovou kutikulou), pohyb umožněn létacími svaly v hrudi
▪ žilnatina (nervatura) křídel: rozvětvené výběžky vzdušnic navzájem propojené příčnými žilkami
▪ modifikace křídel: krovky, polokrovky, mohou i zakrnět

TŘÍDA: MNOHONOŽKY (DIPLOPODA)

-tělo protáhlé válcovité, kruhovitého průřezu; srůst dvou tělních článků původních  nesou dva páry drobných nohou; býložravci
-zástupci: mnohonožka slepá, mnohonožka zemní, svinule lesní
-TŘÍDA: STONOŽKY (CHILOPODA)
-tělo protáhlé zploštělé; každý tělní článek nese jeden pár končetin; 1. pár přeměněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou; dravci
-zástupci: stonožka škvorová, zemnivka žlutavá
 NADTŘÍDA: ŠESTINOZÍ (HEXAPODA)
-stavba těla: hlava (ústní ústrojí kousací; 1 pár tykadel; oči) + trup (z mnoha článků, každý nese 1 pár končetin)

tracheata

systematické zařazení: nadříše: Jaderní (Eukaryota)  říše: Živočichové (Animalia)  podříše: Mnohobuněční (Metazoa)  odd. B: Triblastica  α řada: Prvoústí (Protostomia)  prvoústí coelomoví článkovaní (Articulata)  kmen: Členovci (Arthropoda)  podkmen: Vzdušnicovci (Tracheata) NADTŘÍDA: MNOHONOZÍ (MYRIAPODA) = STONOŽKOVCI
-stavba těla: hlava (ústní ústrojí kousací; 1pár tykadel; oči) + trup (z mnoha článků, každý nese 1 pár končetin)

tracheata

systematické zařazení: nadříše: Jaderní (Eukaryota)  říše: Živočichové (Animalia)  podříše: Mnohobuněční (Metazoa)  odd. B: Triblastica  α řada: Prvoústí (Protostomia)  prvoústí coelomoví článkovaní (Articulata)  kmen: Členovci (Arthropoda)  podkmen: Vzdušnicovci (Tracheata) NADTŘÍDA: MNOHONOZÍ (MYRIAPODA) = STONOŽKOVCI
-stavba těla: hlava (ústní ústrojí kousací; 1pár tykadel; oči) + trup (z mnoha článků, každý nese 1 pár končetin)